Román - Bez volby II. Apokalypsa

 1. kapitola - PŘEDMLUVA

            Měl jsem pocit, že bojuju zbytečně, myslel jsem, že tenhle boj, možná můj poslední, nemohu nikdy vyhrát. Musel jsem myslet na to, abych pravidelně dýchal a pohyboval nohama. Bylo mi děsně, nohy jsem měl příliš těžké a musel jsem bojovat o každý další krok, přesto jsem měl pořádný důvod udělat další a další. Nesmím polevit, musím bojovat. Tentokrát jsem nebojoval o svůj život, ale o život své milované dcery. Nedokážu se smířit s myšlenkou, že ji nedokážu zachránit. Už jednou jsem bojoval o život Emily a o život své tehdy ještě nenarozené holčičky, dnes je tomu ovšem jinak. Dcera žije, ale nevím, kde je. Nevím, kde ji mám hledat, abych ji zachránil před tím, co přijde.

            Prodíral jsem se s Leonem závějemi. I když jsem měl to nejteplejší oblečení, byla mi děsná zima. Přesto mě dál hnala myšlenka na moje dítě. Musím ji zachránit, musím udělat všechno pro to, abych ji zachránil. Nebyl jsem si jistý, jestli je stále ještě naživu. Byla taková zima, co když opravdu nikdo nepřežil? Co když je i moje holčička mrtvá? Co budu dělat? Zmocňovalo se mě zoufalství, když jsem pomyslel, že moje dceruška by nepřežila. Chtělo se mi plakat, ale nemohl jsem, byla taková zima, musel jsem se hrozně přemáhat.

            S Leonem jsme sdíleli stejné myšlenky, jen v tichosti. On nebojoval o život mé dcery, bojoval za Rona, za svého vlastního syna. Stejně jako já myslel jen na něj, už kvůli němu musí přežít. Zaháněl jsem slzy z očí a otočil jsem se na svého bratra. Bylo to zvláštní, celá léta jsme byli nepřátelé, nenávist mezi nás vnesla spoustu sporů. Přesto jsme se v tuto chvíli dokázali spojit a bojovat pro jediný cíl – NAŠE DĚTI. 

            Přesto se můj boj zdál být nadějnější než ten Leonův. Já znal svou dceru už šestnáct let, spojovalo mě s ní mnohem větší citové pouto než Leona s jeho synem. Znal ho jen pár hodin, jediným setkáním, které proběhlo, byla hádka, přesto byl pro něj tak důležitý jako Rebeca pro mě. Už jednou jsem takhle bojoval o život milované osoby, ale tentokrát to bylo jiné.